Rozvoj a odpovědné hospodaření.
Nebudeme zvyšovat zadlužení města bez mimořádně závažného důvodu. Zrušíme poplatek za komunální odpad.
Co říká Adolf Vondrka
Pardubice se musí rozvíjet a musí proto investovat. Dnešní rozhodnutí nám však nesmí zavírat možnosti v budoucnu. Financování standardních městských potřeb, včetně běžných investic, tak nemůže spočívat v zadlužování města.
Nestačí říct, kolik nová investice stojí. Musíme vědět, kolik bude stát její provoz, údržba a opravy v dalších letech. Každou velkou investici proto budeme posuzovat v celém jejím životním cyklu. Protože levná stavba, která je potom drahá na provoz, není ve výsledku levná.
Odpovědný přístup chceme uplatňovat i při financování veřejných služeb. Pokud mají být dlouhodobě kvalitní a dostupné, musí mít také předvídatelné a udržitelné financování. To znamená i pravidelnou valorizaci plateb za služby, jejichž ceny v důsledku inflace postupně ztrácejí reálnou hodnotu. Nemusí to být vždy populární, ale je to nezbytné a je odpovědné to přiznat.
Chceme dobře hospodařit s tím, co město od svých občanů má. Nechceme zvyšovat celkovou reálnou finanční zátěž obyvatel, tedy zvyšovat na úkor obyvatel příjmy města. Pokud město získá nové příjmy, například z plateb souvisejících s regulací parkování, má dojít k odpovídajícímu snížení jiné zátěže. Proto chceme zrušit poplatek za komunální odpad.
Odpovědné hospodaření pro nás neznamená utratit co nejvíc. Znamená, aby každá koruna, kterou město od lidí vybere, byla využita co nejúčelněji. A aby se Pardubice mohly rozvíjet i v budoucnu.
Úvěr není příjem
Bankovní úvěr není zdrojem peněz navíc. Je pouze odloženým výdajem, který budou občané splácet v budoucnosti na úkor potřeb, které bude mít město v budoucnu.
Pardubice již dnes splácejí na svůj úvěr více než 80 milionů korun ročně. Přibližně 50 milionů korun připadá na splátku jistiny a dalších zhruba 30 milionů korun tvoří úroky. Peníze, které odcházejí na splácení dluhu, již nemohou být použity na opravy škol, silnic, sportovišť ani dalších veřejných služeb.
Při sestavování rozpočtu zůstává městu po zaplacení běžných provozních výdajů přibližně 155 milionů korun ročně na investice z vlastních zdrojů. Samotná dluhová služba tak již dnes spotřebuje více než polovinu této částky.
To významně omezuje schopnost města financovat vlastní rozvoj.
Skutečné zadlužení je vyšší
Vedle závazků samotného města nesou významné úvěry také některé městské společnosti. Rozvojový fond Pardubice financuje výstavbu parkovacího domu u zimního stadionu úvěrem ve výši téměř 200 milionů korun. Společnost EBA a.s., která provozuje pardubické letiště, nadále splácí více než 100 milionů korun použitých na výstavbu nového odbavovacího terminálu.
Tyto závazky se sice neobjevují přímo v dluhových statistikách města, jejich splácení však v konečném důsledku zajišťuje město prostřednictvím různých transferů do předmětných akciových společností.
Proto budeme při posuzování finanční situace města hodnotit nejen dluh magistrátu, ale i ekonomickou kondici všech městských společností.
Kdy má úvěr své místo
Nejsme zastánci absolutního odmítání úvěrů. Rozumně nastavené financování může být správným řešením tam, kde přináší dlouhodobý veřejný užitek.
Úvěr by však měl být využíván pouze ve výjimečných případech:
- u mimořádně rozsáhlých investic, jejichž přínosy budou sloužit několika generacím,
- u projektů s prokazatelnou ekonomickou návratností,
- nebo tehdy, kdy umožní získání významných dotačních prostředků.
Nikdy by neměl sloužit k financování běžného provozu města ani běžných investic nevymykajících se běžným potřebám města.
Komplexní posuzování investic
Každá velká investice se spočítá celá, ne jen pořizovací cena
Výsledek posouzení bude podkladem pro zodpovědné rozhodnutí orgánů Města a bude zveřejněn. Občané mají právo vědět nejen kolik bude stát pořízení, ale také kolik bude stát její provoz.
- 01 Celkové investiční náklady
- 02 Předpokládané provozní náklady po dokončení
- 03 Způsob financování
- 04 Očekávané přínosy projektu
- 05 Dopad na hospodaření města v následujících letech
Nebudeme zvyšovat celkovou finanční zátěž občanů
Rozvoj dopravy i zkušenosti jiných měst ukazují, že se Pardubice pravděpodobně nevyhnou dalšímu rozšiřování zón placeného stání.
Smyslem parkovací politiky ale nemá být vybírat od občanů více peněz. Jejím hlavním cílem musí být regulace dopravy, vyšší dostupnost parkování pro rezidenty a lepší využití veřejného prostoru.
Pokud městu vzrostou příjmy z parkovného, mělo by dojít k odpovídajícímu snížení jiných plateb občanů. Celková finanční zátěž obyvatel by se neměla zvyšovat.
Zrušíme poplatek za komunální odpad
Současný poplatek za odpad nepovažujeme za spravedlivý ani efektivní.
Nejde o platbu za skutečně poskytnutou službu. Odpadové hospodářství zajišťuje město objednáním příslušných služeb u svého komunálního podniku a za tyto služby hradí cenu, která nemá žádnou vazbu na výši poplatku vybíraného od občanů. Ostatně náklady na odpadové hospodářství jsou již dnes prakticky trojnásobné oproti výnosu z poplatku za odpad.
Výběr poplatku přitom představuje významnou administrativní zátěž. Na jeho správě a vymáhání se na jednotlivých městských obvodech podílí přibližně dvanáct zaměstnanců, jejichž personální náklady dosahují kolem devíti milionů korun ročně. Systém se potýká s určitou mírou černého pasažérství v podobě neplatičů, kteří systém odpadového hospodářství využívají, i když poplatek neplatí. Poplatek neplatí ani obyvatelé města, kteří zde nejsou hlášení k trvalému pobytu.
Poplatek zároveň nijak nemotivuje k lepšímu třídění odpadu ani ke snižování jeho produkce. Platí se stejná částka bez ohledu na množství produkovaného odpadu či míru jeho třídění.
Pokud město získá nové stabilní příjmy například z parkovací politiky, budeme prosazovat úplné zrušení poplatku za komunální odpad.
Městské služby potřebují předvídatelné financování
Jedním z nejčastějších problémů komunální politiky je odkládání nepopulárních rozhodnutí.
Řada cen městských služeb zůstává mnoho let beze změny, zatímco náklady na jejich poskytování průběžně rostou, už jen v důsledku inflace. Výsledkem bývá buď prudké jednorázové zdražení, nebo postupné zhoršování kvality služeb. Budeme proto prosazovat udržování reálné hodnoty cen těchto služeb pravidelnou valorizací. Týká se to například nájmů městského majetku, parkovného, odtahů vozidel nebo jízdného v městské hromadné dopravě.
Pravidelné drobné úpravy jsou vždy snesitelnější než skokové zdražování po mnoha letech. Udržování reálné hodnoty ceny služeb brání i ztrátě kvality či dostupnosti služeb v případě, že zdroje na jejich financování jednou dojdou.
Letiště musí být ekonomicky soběstačné
Pardubické letiště je významnou součástí dopravní infrastruktury regionu. Dlouhodobě však nemůže fungovat na principu každoročních transferů z veřejných rozpočtů.
Budeme usilovat o to, aby se letiště stalo nejpozději do dvou let provozně soběstačným.
Po dokončení již schválených investic a splnění existujících závazků by město nemělo hradit běžné provozní ztráty letiště. Pokud má letiště dlouhodobě obstát v konkurenci ostatních regionálních letišť, musí být schopné financovat svůj provoz z vlastních příjmů.
Naše zásady odpovědného hospodaření
- Nebudeme zvyšovat zadlužení města bez mimořádně závažného důvodu.
- Budeme posuzovat skutečné zadlužení celé skupiny městských společností.
- Zachováme dostatečné finanční rezervy pro budoucí investice.
- Každou větší investici budeme hodnotit podle její ekonomické i společenské návratnosti.
- Nebudeme zvyšovat celkovou finanční zátěž občanů.
- Budeme prosazovat efektivní správu městského majetku.
- Veřejné služby musí být dlouhodobě finančně udržitelné.
- Každá koruna vybraná od občanů musí být využita co nejúčelněji.